Kam letos na dovolenou v Česku? Vyrazte na Valašsko!
9.2.2026
My na Valašsku jsme hrdí na své tradice a rádi se o ně dělíme. Přijeďte k nám o Velikonocích – ukážeme vám, jak se tu zdobí kraslice a pletou pomlázky, poznáte valašské zvyky, tradice a řemesla a ochutnáte velikonoční dobroty. Pozveme vás na cimbálovou muziku i folklorní vystoupení a postaráme se, abyste si odvezli nejen zážitky, ale i kousek valašského jara domů.
Víte, jaké tradice a zvyky se pojí s Velikonocemi na Valašsku? Dočtete se o nich níže na stránce.
18. - 19. 3. / Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm
PLETENÍ TATARŮ VALAŠSKÝCH OGARŮ
21. 3. / Liptál
VELIKONOČNÍ JARMARK
22. 3. / zámek Vsetín
VELIKONOCE NA ZÁMKU
28. 3. / zámek Kinských Valašské Meziříčí
VELIKONOCE V MUZEU
28. 3. / muzeum Zubří
KOUZLO KRASLIC - VELIKONOČNÍ WORKSHOP
28. 3. / Muzeum Vařákovy paseky
VELIKONOCE V MUZEU
30.3.–31.3. / Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm
VELIKONOČNÍ DÍLNY PRO VEŘEJNOST
2. 4. / Vsetín
VALAŠSKÉ VELIKONOCE NA VSETÍNĚ
2. 4. / Valašské Meziříčí
VELIKONOČNÍ JARMARK
4. 4. / Karolinka
VELIKONOCE V KAROLINCE
4. 4. / Zámek Lešná u Valašského Meziříčí
VELIKONOCE NA ZÁMKU
4. 4.–6. 4. / Valašské muzeum v přírodě, Rožnov pod Radhoštěm
VELIKONOCE NA VALAŠSKU
4. 4.–6. 4. / Velikonoční košt vína, Horský hotel Kohútka
5. 4. / Karlovské muzeum, Velké Karlovice
VELIKONOČNÍ ŠMIGRUSTOVÁNÍ
5. 4. / Zvonice Soláň
VELIKONOČNÍ NEDĚLE
Koloběh tradičních akcí začíná týden před Velikonocemi Květnou nedělí, kdy se světí větvičky jívy. Letos (2026) připadá na 29. března.
Úterý před Velikonocemi se nazývá Šedivé, protože se uklízí a vymetají se pavučiny. Symbolicky s nimi vyženete z domu vše nežádoucí: nepořádek, smůlu, špatnou energii.
Středa před velikonočními svátky se nazývá Škaredá nebo Sazometná podle toho, že se vymetaly komíny. V tento den byste se neměli škaredit - mračit, nebo vám to zůstane po celý rok.
Hojně rozšířená je tradice Zeleného čtvrtku. V tento den se má snít něco zeleného, abyste byli celý rok zdraví a silní. A kdo prý při zvuku zvonů zacinká mincemi, bude jich mít po celý další rok dostatek.
Na Velký pátek se udržuje dávný zvyk „klepání“, na Valašsku stále živý: chlapci obchází vesnice a městy s hrkači a řehtačkami a hrkáním oznamují čas modliteb místo zvonů, které „odletěly do Říma“. V tento den má také voda ozdravující sílu. Když se opláchnete čerstvou vodou (třeba z potoka), ochrání vás to před nemocemi. Na Velký pátek se také otevírá země, aby vydala poklady, tak mějte oči otevřené a třeba nějaký poklad objevíte. Hospodyně nemají v tento den prát, říká se, že by namáčely ruce v krvi Krista. Také se v tento den nemá jíst maso.
Na Bílou sobotu, poslední postní den, se uklízí (bílí) domácnost a vrcholí přípravy na velikonoční neděli a pondělí. V tento den si můžete zajistit zdraví omytím obličeje vodou nebo sněhem.
Velikonoční pondělí - to je pomlázka, na Valašsku nazývaná také šmigrust, šlahačka či mrskačka. Na Valašsku se dívky vyplácely březovými větvičkami a polévaly studenou vodou. Říká se, že po vyšlehání zůstane dívka či žena celý rok zdravá a uchová si plodnost. Podle jiných výkladů šlehání zeleným proutkem přenáší do ženy sílu a krásu probouzející se přírody.
Víte, že zvyk darování pentlí při pondělní pomlázce je novodobý, stejně jako nošení velkých tatarů, jež etnografové datují do meziválečného období?
Nahoru