O Velikonocích na Valašsku zapomeňte na pomlázku. Chlapci tady chodí na mrskačku, šmigrust nebo buďačku.

Ale začněme hezky od začátku. Stejně jako jinde začínají svátky jara a vzkříšení Ježíše Krista po čtyřicetidenním půstu na Květnou neděli. V kostelích na Valašsku se kromě tradičních kočiček světí i lískové hůlky a svazky tisových větviček. Oba atributy slouží k ochraně hospodářství a úrody.

Místo zvonů nastupují rapačáři

Na Zelený čtvrtek po večerní mši „odlétají zvony do Říma“ a na jejich místo nastupují klapotáři, trakáčníci nebo též rapačáři, mladí kluci s nejrůznějšími řehtačkami. Ti až do Bílé soboty obcházejí vesnici a místo zvonů určují ranní a večerní klekání. Zelený čtvrtek je také dnem, kdy hospodyňky připravují k jídlu něco zeleného, třeba špenát z mladých kopřiv. Velký pátek patří půstu. O Bílé sobotě a Velikonoční neděli se v kostelích světí oheň, voda a olej zvaný křižmo.

Především pro mužské pokolení je nejdůležitější poslední den Velikonoc – Velikonoční pondělí. Chlapci vyráží na šmigrust nebo též buďačku či mrskačku. Koledovat se chodí se svázanými březovými metličkami, tatarem z vrbového proutí nebo jalovcem. Od děvčat dostávají malovaná vajíčka, často zdobená nebo popsaná básničkami.

Tradiční Velikonoce v Dřevěném městečku
Tradiční Velikonoce na Valašsku si můžete užít ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Akce je tradičně v Dřevěném městečku. Programy jsou naplánovány od soboty 30. března do pondělí 1. dubna.